Úvod

Nechcete-li rozdělovat majetek za svého života, nebo je Vašim primárním zájmem předejít sporům mezi dědici po Vaší smrti, pak by mohla být závěť pro Vás tzv. tím pravým ořechovým. 

Závěť slouží k vyjádření vůle zůstavitele, tedy osoby, která závěť činí, o tom, jak má být s jeho majetkem v případě jeho smrti naloženo. Závěť musí zůstavitel učinit osobně, k jejímu vyhotovení tak nemůže zmocnit jinou osobu, stejně tak nelze například sepsat společnou závěť manželů. Do závěti může zůstavitel zahrnout celý svůj majetek, nebo jen jeho část, závětí může rovněž zřídit odkaz. 

Obsahuje-li závěť všechny zákonné náležitosti, pak má přednost před děděním ze zákona, nelze však zapomínat na tzv. nepominutelné dědice. 

Druhy závětí

Občanský zákoník rozlišuje hned čtyři typy závětí, a to závěť holografní, alografní, závěť ve formě notářského zápisu a závěť s úlevami. Pojďme si je tedy všechny krátce představit. 

Holografní závěť je označení pro závěť napsanou vlastní rukou zůstavitele. K tomu, aby byla závěť platná, musí být celý její text napsán vlastní rukou zůstavitele, zůstavitel musí závěť opatřit přesným datem a svým podpisem. Sepis závěti vlastní rukou nelze nahradit jejím napsáním na počítači, či psacím stroji a následným vlastnoručním podpisem. Podpis však může v praxi způsobit potíže, je-li vyjádřen přezdívkou, pseudonymem, nebo pouhým označením vztahu, jako například ,,Tvá matka“, nebo ,,Tvůj manžel František“. 

Proto doporučujeme vždy podpis zahrnující celé jméno zůstavitele a trvá-li zůstavitel na tom, pak s dodatkem přezdívky nebo vztahu k dědicům.  

Pokud zůstavitel nechce, či nemůže, vlastní rukou sepsat celou závěť, pak je možné pořídit závěť alografní. Tuto již napsat na počítači či psacím stroji lze, kromě opatření vlastnoručního podpisu a data se však k její platnosti ještě vyžaduje prohlášení zůstavitele před dvěma současně přítomnými svědky, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Oba svědci musí být v závěti řádně identifikováni jménem, příjmením, datem narození a místem trvalého pobytu a k závěti musí připojit své podpisy. Je zapotřebí ale důkladně zvážit osobu svědků, když se musí jednat o svéprávné osoby a osoby znalé jazyka, nebo způsobem dorozumívání, v němž se závěť činí, zároveň se však nemůže jednat o dědice, odkazovníka, či osoby jim blízké, ani jejich zaměstnance. Pokud zůstavitel trpí nějakým smyslovým postižením, pak jsou zapotřebí svědci tři. 

Třetím typem závěti je závěť pořízená notářem, která dává zůstaviteli jistotu její platnosti, neboť je v zásadě nezpochybnitelná a má formu veřejné listiny. Zůstavitel se tak může dostavit ke kterémukoliv z notářů, sdělit jim svou představu o rozdělení majetku po jeho smrti a pak jen čekat, až ji notář vyhotoví. Originál závěti sepsané notářem zůstává vždy uložen u notáře a údaj, že závěť byla sepsána, notář zapisuje do elektronické Evidence právních jednání pro případ smrti, čímž se minimalizuje riziko její ztráty nebo zničení. 

Poslední je závěť privilegovaná, neboli závěť s úlevami, která je určena pro osoby nacházející se v důsledku mimořádné události v ohrožení jejich života, u nichž nepřichází v danou chvíli v úvahu pořízení závěti v jiné formě. 

Co tedy musí závěť obsahovat pro to, aby byla platná?

Předně musí být v závěti řádně identifikovány osoby zůstavitele a dědice, a to jménem, příjmením, datem narození a místem trvalého pobytu. Je-li dědiců více a je-li jim odkazována tatáž věc do spoluvlastnictví, pak může zůstavitel určit i jejich podíly, neučiní-li tak, má se za to, že jsou stejné. 

Zůstavitel musí být pro pořízení platné závěti plně svéprávný, osoby starší patnácti let, které dosud nenabyly plné svéprávnosti, nebo osoby omezené ve svéprávnosti, mohou pořizovat závěť jen ve formě notářského zápisu. Závěť musí být vždy projevem dobrovolné vůle, musí být sepsána srozumitelně a určitě tak, aby nevznikaly pochybnosti o vůli zůstavitele. Uvedení data pořízení závěti není její nezbytnou náležitostí, pokud se však objeví více nedatovaných závětí, které si vzájemně odporují, pak absence data způsobuje jejich neplatnost a notář je povinen postupovat v souladu se zákonnou posloupností, proto uvedení data vždy doporučujeme. 

Co se týče odkazovaného majetku, pak tento musí být v závěti co nepřesněji specifikován, tzn. v případě nemovitostí nejlépe v souladu se zápis v katastru nemovitostí a u věcí movitých tak, aby byly odlišitelné od věcí téhož druhu, například značkou, jejími specifiky, barvou, datem pořízení, či jinak.

Zrušení závěti

Závěť může zůstavitel kdykoliv odvolat, doplnit, změnit, či ji nahradit jinou. Pozdější závěť nahrazuje předchozí, bez ohledu na její formu, tzn. že závěť pořízená například ve formě notářského zápisu může být později plně nahrazena závětí holografní. Závěť lze rovněž odvolat jejím zničením. Pokud je však závěť pořízená formou notářského zápisu, lze-ji bez nahrazení závětí pozdější odvolat tím, že bude notářem zůstaviteli vrácena zpět. 

Závěr

Sepis závěti zcela jistě nepatří mezi nejtěžší právní jednání, nelze jej však podceňovat, neboť právě nesrozumitelnost závěti nebo její neurčitost může mít jednak za následek její neplatnost, nebo může být postupováno tak, jak si zůstavitel nepřál. Pokud si nevíte rady se sepisem závěti, pak tu jsme pro vás.